Vladimír Svoboda (1946)

První, kdo se v Čechách zajímal o počátky automobilových topení, byl obchodní ředitel společnosti Eberspächer spol. s r. o. JUDr. Vladimír Svoboda. Profesně začal pracovat v automobilovém průmyslu na počátku 70. let jako patentový odborník ve vývojovém oddělení n. p. Autobrzdy Jablonec. Cílem podniku bylo vyvíjet příslušenství na světové úrovni, maximálně obcházet platné zahraniční patenty, kterými se to v příslušenství automobilů v období zavádění nových technologií jen hemžilo. Platilo to pro komponenty brzd, elektrického příslušenství a také nezávislého topení. Právě nezávislé topení bylo velmi potřebné pro vzduchem chlazené osobní a především užitkové vozy Tatra, určené jako vojenská vozidla pro armády Varšavské smlouvy. Když patent nešlo obejít, bylo třeba koupit licenci. V tehdejších československých podmínkách to byl problém notorického nedostatku deviz, většinou chyběly také materiály, know-how, výrobní technologie a vše ostatní. Tehdy se zrodil nápad, v tehdejším izolovaném spolku RVHP velmi neobvyklý, totiž výrobní kooperace s licenčním prvkem. Také to patří do historie topení Eberspächer. Vladimír Svoboda byl u toho, když výjimečná spolupráce mezi československým socialistickým podnikem a západoevropskou soukromou firmou začínala. Tou firmou byl Eberspächer. Svobodův vztah k esslingenskému výrobci vedl k tomu, že v březnu 1991 se jeho firma stala prvním obchodním zastoupením Eberspächer v Československu. Vladimír Svoboda dodnes zůstal v čele divize nezávislých topení Eberspächer v České republice a prokázal, že obor je pro něho víc než jen pracovní náplní. Nejenže si položil otázku, kdy a jak se dostalo nezávislé topení do automobilu, ale vydal se po jeho stopách do minulosti.

 

<< Předchozí - Další >>